ZŠ Bystřice nad Pernštejnem - foto
o stránku zpět

Žákovská ústava ZŠ T.G. Masaryka

Preambule:

My, žáci ZŠ T.G. Masaryka, Tyršova 409, Bystřice nad Pernštejnem,

vědomi si toho, že škola je společenstvím rovnoprávných, svobodných lidí, kteří chápou své povinnosti vůči sobě, druhým a zodpovědnost vůči celé škole,

pamětlivi toho, že svobodné chování jednotlivce nesmí ohrožovat ani omezovat jiné, ani jim vadit v práci nebo ničit její výsledky, že úcta k druhému je základem každé správné společnosti,

připraveni podle svých možností získat co nejvíce vědomostí, dovedností a utužovat sportem své zdraví,

odhodláni šířit dobré jméno školy,

prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Žákovskou ústavu ZŠ T.G. Masaryka.

Hlava první – základní ustanovení

Čl. 1

Škola je sdružení žáků a dospělých pracovníků založené na úctě k právům a svobodám každého člověka.

Čl. 2

Všechny články ústavy vycházejí z obsahu Úmluvy o právech dítěte, která byla přijata 20.11.1989 Valným shromážděním OSN a ke které přistoupila i Česká republika. Z nejdůležitějších článků Úmluvy:

Právo dítěte vyjádřit názor a požadavek, brát jeho názory a požadavky do úvahy ve všech záležitostech týkajících se dítěte.

Právo dítěte získávat a zveřejňovat informace a vyjadřovat vlastní názory s výjimkou situace, v níž by šlo o porušování práva druhých.

Právo dítěte na vzdělání. Vzdělání musí být bezplatné a povinné. Má rozvíjet zájmy dítěte, smysl pro zodpovědnost, zajišťovat, aby se dítě v dospělém věku stalo užitečné pro společnost.

Opatření k zajištění kázně musí ve školách odpovídat lidské důstojnosti dítěte.

Dítě musí být mezi prvními, kterým je věnována ochrana a bezpečí. Musí být chráněno před všemi formami krutosti a útlaku.

Dítě musí být chráněno před jakoukoli diskriminací např. podle rasy, barvy pleti, jazyka, náboženství apod., naopak musí být vychováno v duchu porozumění a přátelství.

Právo dětí stýkat se s druhými dětmi a vytvářet sdružení, pokud tato svoboda neporušuje práva druhých.Právo na nejlepší dosažitelný zdravotní stav, na péči o rozvoj tělesné zdatnosti.

Čl. 3

Každý člen školy je povinen dodržovat vnitřní řád školy.

Hlava druhá – zastupitelské orgány

Čl. 4

Žáci se mohou vyslovovat k otázkám školy prostřednictvím žákovského sněmu. Touto cestou mohou vznášet dotazy, připomínky a přicházet s vlastními náměty na zlepšení práce školy, prostředí atd. Žákovský sněm se skládá z těchto orgánů: třídní sněm, školní sněm, žákovská rada.

Čl. 5

Třídní sněm. Je tvořen všemi žáky příslušné třídy. Jejich účast na jednání je dobrovolná. Zvolí si mluvčího třídy (předsedu), který pak třídu zastupuje na školním sněmu, tlumočí názory a návrhy spolužáků ze třídy, je povinen zpětně informovat třídu o průběhu a výsledcích (úkolech) jednání školního sněmu. Mluvčí je volen na jeden školní rok, ale v průběhu roku může být vyměněn, jestliže pro to jsou důvody a třídní sněm takový návrh odhlasuje. Rozhodnutí třídního sněmu je právoplatné, jestliže se ho účastní alespoň polovina žáků třídy (volit je možno veřejně nebo tajně, o způsobu volby rozhoduje třídní sněm).

Počet dalších funkcionářů třídy není nijak omezen. Vedle mluvčího třídy je volen jeho zástupce, který se účastní jednání školního sněmu v případě, že se mluvčí z vážných důvodů nemůže jednání zúčastnit osobně. Zástupce má ve školním sněmu rovněž hlasovací právo.

Čl. 6

Školní sněm. Je tvořen zástupci (mluvčími) všech tříd, a to od 4. do 9. roč. Schází se nejméně třikrát během školního roku, podle potřeby i častěji, počet schůzek není omezen. Každý mluvčí má právo volit. Rozhodnutí sněmu je právoplatné, účastní-li se jednání alespoň polovina mluvčích z počtu tříd s právem účasti.

Jestliže se třída dvakrát za sebou bez omluvy nezúčastní jednání sněmu, ztrácí nárok na případné hlasování na další schůzi.

Na prvním sněmu ve školním roce:

  • Mluvčí tříd složí slib (taktéž každý nový mluvčí na první schůzi, které se účastní). Slib zní: “Slibuji, že budu zachovávat Žákovskou ústavu. Slibuji na svou čest, že svůj úkol budu vykonávat v zájmu všech žáků podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
  • Školní sněm si zvolí styčného pracovníka z řad pedagogických pracovníků, tj. pracovník, se kterým bude ve školním roce spolupracovat. Tento pracovník nemá právo hlasovat.
  • Mluvčí tříd ze svého středu zvolí 7 členů žákovské rady.

Volby styčného pracovníka i žákovské rady se konají tajně.

Čl. 7

Jednání školního sněmu. Jednání školního sněmu je veřejné, může se ho zúčastnit i kterýkoli žák nebo dospělý zaměstnanec školy. Tito hosté mají právo vystoupit v diskusi, nemají však právo hlasovat.

Pro schválení návrhů je třeba při hlasování nadpoloviční většiny hlasů zúčastněných mluvčích.

O připomínkách týkajících se chodu školy žákovská rada neprodleně informuje vedení školy, to připomínky projedná a zpět informuje žákovskou radu o závěrech a možnostech řešení.

Čl. 8

Žákovská rada. Je tvořena sedmi členy zvolenými školním sněmem. Ze svého středu si zvolí předsedu.

Dále si rozdělí tyto funkce: místopředseda, zapisovatel (vede zápisy ze schůzí rady a sněmu), tiskový mluvčí (pro školní časopis a rozhlas), nástěnkář (nástěnka žákovského sněmu).

Žákovská rada se operativně schází, svolává mluvčí na schůzi sněmu a pověřuje je úkoly, které je třeba ve třídách projednat. Je výkonným orgánem žákovského sněmu.

Žákovská rada má právo kdykoli přijít za vedením školy.

Volební období je jeden školní rok.

Čl. 9

Odvolání člena žákovské rady. Kterýkoli člen rady může být odvolán na návrh člena školního sněmu nebo rady, jestliže pro to jsou důvody (neplnění povinností, vážné přestupky proti ústavnímu pořádku). Návrh musí být schválen nadpoloviční většinou hlasů ve sněmu. V případě odvolání proběhne doplňková volba na uprázdněné místo v radě.

Hlava třetí – závěrečné ustanovení

Čl. 10

Ústava smí být doplňována nebo měněna jen po schválení žákovského sněmu.

Čl. 11

Ústavní pořádek ZŠ T.G. Masaryka tvoří tato ústava, Úmluva o právech dítěte a vnitřní řád školy.

Čl. 12

 Tato Žákovská ústava nabývá účinnosti dne 19.11.1997.